Založit webové stránky nebo eShop

2016 - dvanáctý ročník

            Usdpořádali jsme již dvanáctý ročník Tradičního koštu pálenek a tentokrát i likérů. Tato myšlenka dozrála při vyhodnocování pálenek  v roce 2015. Zjistili jsme, že mnozí lidé do svých pálenek nakládají různé byliny, koření, ovoce apod. Tak proč se s tím taky nepochlubit, že?  Můžu vám říct, že jsem se na tuto kategorii těšil.

Dne 2. dubna 2016 zasedlo 29 porotců v deseti komisích, aby vyhodnotili nejlepší destiláty a likéry. O soutěž je velký zájem, protože bylo dodáno a vystavováno znovu více vzorků než loni. Celkový počet dosáhl čísla 209. Útočíme tak na rekord, který padl v roce 2014 při jubilejním desátém ročníku. Tehdy se vystavovalo 222 vzorků.

Dvanáctý ročník - čím bude zajímavý?

Ano, již to víme. Jak jsme odhadovali, bylo vystavováno mnoho pálenek, protože minulý rok dopřál a urodilo se všeho ovoce. Narostly jak jablka, tak i hrušky, mirabelky, meruňky či jiné ovoce. Pouze švestek bylo méně (alespoň v našem blízkém okolí), ale neměli jsme strach, že by jich na výstavě bylo málo. Bohužel kvalita pálenek nebyla na tak vysoké úrovni jako jiné roky. Pálenky letos všeobecně dostávaly v hodnocení nižší počet bodů. Snad jen letní ovoce (hlavně třešňovice) dostaly vyšší průměr. Letošní rok jste mohli kromě klasických pálenek jako je slivovice, jablkovice, třešňovice hruškovice apod., ochutnat i speciály. Mezi ně patřila pálenka z kdoulí nebo mišpulí, ale taky jahodovice či destilát ze šípků, ba dokonce ze zázvoru. Jsme rádi, že jste přišli ochutnat a užili si to.

 

Zajímá vás názor majitelů a provozovatelů pěstitelských pálenic na otázku, jak byl úrodný rok 2015 a jaké pálenky se budou pálit? Z toho můžeme odhadnout, co se letos bude na našem Tradičním koštu pálenek vystavovat a ochutnávat.
Můj názor po přečtení článku je: "máme se na co těšit, bude to jistě zajímavé".

Článek "páleničářů", který vyšel ve Žďárském deníku již v říjnu 2015 čtěte na odkazu:

Chceš číst článek? - tak zde KLIKNI.

Píšou o nás.....

na níže uvedených odkazech si můžete přečíst články, které uvedli různí vydavatelé internetových zpravodajství.

 

klikni zde

 

 

klikni zde

V tištěné podobě jsou reklamní články uvedeny v týdeníku

MEDŘÍČSKÉ LISTY a to dne 2., 16., 30. března a 6. dubna

 

Nejnovější zpravodajství ze zasedání komisí dne 2. dubna uvedl Žďárský deník
  pro čtení článku klikni zde

nebo obdobný článek taky    klikni zde

Stejný článek uvedlo i Velkomeziříčsko nebo NovinyVM.

 

A další články a rovněž videa uvedla média po veřejné výstavě

ZaostrenoVM

novinyVM

velkomeziricsko

V týdeníku Medříčské listy (klikni zde) ale i ve Velkomeziříčsku (klikni zde) vychází náš článek o domácích pálenkách. Celé znění uvádíme zde:

Domácí pálenky

Za nedlouho se bude konat již 12. ročník Tradičního koštu pálenek. Jestli-že se ptáme různých lidí, co je to slivovice, hruškovice nebo meruňkovice, dostaneme různé odpovědi. Dnes již mnozí ví, že je to destilát z ovocného kvasu nebo-li zápary. Domácí pálenky se vyrábí většinou z jednoho druhu ovoce. Při nedostatku ovoce se mohou smíchat i jablka s hruškami, a podobně i jiné ovoce. Potom dostáváme tzv. pálenku „směsku“. I ta může být výborné chuti.

Velmi zajímavý je popis slivovice z Ottova naučného slovníku: „Slivovice je kořalka, která se vyrábí v některých zemích slovanských, zejména v Chorvatsku, v Bosně a Moravě po domácku, v novější době též v Čechách, avšak zde po továrnicku (v Třebenicích, Jebkenicích), ze švestek. Švestky se rozmačkají celé i s peckami, nechají kvasiti a zkvašená zápara se destiluje. Vedle lihu, který povstane kvašením cukrů, slivovice obsahuje též silici hořkomandlovou a něco málo kyanovodíku, které povstaly kvašením amygdalinu, obsaženého v jádrech. Čerstvá slivovice má chuť ostrou, skoro odpornou; teprve delším ležením nabývá příjemné vůně i chuti, zároveň zhnědne (původně je bezbarvá). Prudce jedovatý kyanovodík, třeba že je ho ve slivovici nepatrné množství, může býti při nemírném požívání slivovice příčinou otravy, jakož jsou toho známy případy. Velice zhusta prodává se slivovice nepravá vyráběná z lihu, vody a silice.

Dnes je již výroba pálenky trochu odlišná, a tak mnohá tvrzení v popisu nejsou až tak úplně pravdivá. Vždyť dříve se pálenka (kořalka) vyráběla z „patoků“, nebo-li z odpadní vody z mláta při výrobě piva či z velmi nekvalitního ovoce, které nešlo zpracovat jiným způsobem. Kvalitní pálenka se dnes vyrábí ze zralého ovoce, nikoliv však plesnivého nebo shnilého. Mnozí lidé si ani nedokážou představit, z čeho všeho lze pálenku vyrobit. V tomto článku uvedu alespoň nejčastější destiláty, které můžete ochutnat na naší výstavě pálenek.

Především je to slivovice – ovoce se nazývá švestka domácí (Primus domestica). Pod názvem slivovice se tak uvádí pálenka z různých odrůd švestek jako např. Hermanská, Čačanská lepotica nebo Durancie, ale rovněž z příbuzných odrůd jako např. slívy, renklódy a trnky. Většina výrobců nechá ovoce kvasit s peckami, a proto má destilát obvykle zřetelný peckový charakter. Švestky mají většinou velkou cukernatost, což nám ve výsledku přinese větší množství destilátu. Musíme však být opatrní při zakládání „mače“, protože může dojít k bouřlivému a teplému kvasu, což vede většinou ke ztrátě aroma.

Vůbec nejčastěji se však pálí z jablek (Malus). Jsou dva způsoby zpracování. Ovoce se musí sešrotovat a poté se naloží (s přídavkem vody) do sudu, nebo se kvasí čistá jablečná šťáva. Někdo jablkovici nazývá nesprávně „kalvádos“. V případě pravého „calvadosu“ jde však o pálenku z jablek, které jsou vypěstovány ve francouzském regionu Dolní Normandie (oblast Calvados). Jedná se tedy o pálenku s ochrannou známkou. V naší zemi se říká lidově kalvádos spíš jablkovici vyrobené z moštu.

Dále je velmi oblíbená hruškovice (hruška = Pyrus). Své postavení získala však až potom, kdy na několika koštech zvítězila, a tak se dostala do podvědomí občanů. Královnou hruškovic je destilát z odrůdy Williams, která má aromatickou a šťavnatou dužninu. Na výsledné chuti velmi záleží z jaké odrůdy pálenku vyrábíme. Zimní, zelené a tvrdé hrušky dávají většinou ostřejší chuť i vůni. Zde se doporučuje nechat hrušky uležet do zimních měsíců (stejně tak i jablka) a teprve poté je zpracovat na kvas. Naopak z letních hrušek může být pálenka příliš „slabá“, mdlá až bez chuti.

Na jižní Moravě se velmi často pálí meruňkovice (Prunus armeniaca). Je to dáno samozřejmě teplou polohou, kde ovoce řádně dozraje a má vysokou sladkost. Do sudu musí však přijít ovoce odpeckované, protože v tomto případě je mandlová příchuť na škodu. Meruňky mají vyrovnanou kyselost, takže výsledný produkt je velmi lahodný a samozřejmě voňavý. V našem kraji bohužel meruňka nedozrává do potřebné sladkosti a pálenky jsou většinou málo výrazné.

Broskvovice (Persica) - mnozí by řekli, že tato pálenka bude podobně výrazná jako meruňkovice, ale bohužel není tomu tak. V mnoha případech se jedná spíše o nevýrazné destiláty. Výjimka však potvrzuje pravidlo, takže z nich lze vyrobit opravdu jemnou pálenku. Tak jako meruňky se musí i broskve před kvašením odpeckovat.

Velmi častá je i pálenka z třešní (Prunus). V žertu se říká, že je nejhorší, protože z ní bolí nejvíc nohy. Ovoce nejde ze stromu totiž střepat a musí se trhat ze žebříku. Natrhat několik kbelíků je opravdu dost velká dřina. Třešňovice je však výborná pálenka, která má charakteristickou vůni a jemnou chuť. Nejlepší na pálenku jsou tmavé, masité třešně. Ranné a světlé odrůdy mají slabé aroma. Kvas se zakládá i s peckami. Ty dodávají mírně nahořklou chuť, která je však v destilátu příjemná. Velmi obdobné je to i u pálenek z višní.

Téměř v každém kraji rostou mirabelky (Prunus syriaca). Tyto malé kulaté plody intenzivně žluté barvy mají méně dužiny a velký podíl slupky a pecky, což přechází do destilátu. Někde rostou i obdobné plody červené barvy, ze kterých pálenka chutná více jako klasická slivovice.
Vždyť patří do rodu slivoní, stejně jako myrobalán (kulaté plody barvy od zelenožluté až po červenou, dužina nejde od pecky) nebo špendlík (žlutý oválný plod podobný švestce, pecka jde oddělit od dužiny). Všechny pálenky tohoto druhu se v našem Tradičním koštu pálenek objeví v jedné kategorii.

Samostatnou kategorií jsou vínovice (Vitis vinifera). Ty se vyrábí buď z čistého moštu (z vína) nebo z matolin (z vinných výlisků). Dle odrůdy révy vinné dostane pálenka svoji typickou vůni a chuť. Většinou je však slabá a nevýrazná, proto se velmi často dává uzrát do dřevěného sudu, ze kterého natáhne žlutou až nahnědlou barvu a chuť po dřevu (obdobně jako whisky).

Na závěr se ještě zmíním o netradičních pálenkách, které v Koštu pálenek jsou zařazeny do kategorie „ostatní ovoce“. Zde můžeme ochutnat například destilát z rybízu, malin, z černého bezu nebo jeřábu, ale rovněž i z ostružin, mišpulí nebo dokonce z ananasu či z kdoulí.

Vážení čtenáři, těšíme se na vaši návštěvu dne 9. dubna na našem Tradičním koštu pálenek, kde letos můžete navíc ochutnat i domácí likéry.

                                                                                                          Jaromír Plodek
                                                                                                    hlavní organizátor Koštu pálenek

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz

TOPlist