2026 Jubilejní dvacátý ročník
Poslechněte si, že slivovice (pálenka) je opravdu lék..... Klikni ZDE
Děkujeme našim mediálním partnerům:
- bude zveřejněno
Náš alkobületin
(v úplném znění i s fotografiemi je k dostání v papírové podobě na veřejném Koštu dne 18. 4. 2026)
Motto:
Každé ráno piju hrnek čaje.
Dnes jsem si dal hrnek slivovice.
Jak krásný to je den……... (autor neznámý)
Tradiční košt pálenek - 20. ročník
Úvodem ke kulatinám
Vážení hosté, přátelé dobré pálenky,
milovníci ovoce proměněného v tekuté zlato,
je až neuvěřitelné, že se dnes společně setkáváme již u 20. ročníku Tradičního koštu pálenek
. Co kdysi vzniklo spíše z nadšení několika kamarádů, z lásky k poctivému destilátu a z prosté chuti sejít se, popovídat si a ochutnat, vyrostlo během dvou desetiletí v akci, která má své jméno, tradici i pevné místo v kalendáři.Když jsme v roce 2005 pořádali první ročník, nikdo z nás netušil, kam až nás tato cesta dovede. Tehdy by nás ani ve snu nenapadlo, že jednou budeme počítat vzorky vystavovaných destilátů a likérů ve stovkách, že se vytvoří několik stabilních a kvalitních degustačních komisí, že se bude jezdit „na košt“ cíleně, a že se z něj stane společenská událost, na kterou se celý rok těšíme. A přece jsme tady. Po dvaceti letech.
Jak šel čas aneb od pár lahví k rekordům
Začátky byly skromné. Několik desítek vzorků, známé tváře, jednoduchá organizace a hlavně dobrá nálada. Košt tehdy plnil přesně to, co měl – byl setkáním lidí, kteří si chtěli porovnat svoji práci, poradit se, pochválit i popíchnout. Postupem let však košt, tehdy nazvaný jako „Kozlovský“, rostl. Přibývalo vzorků, přibývalo návštěvníků a s tím rostly i nároky na organizaci. Zlomovým okamžikem byl přesun z Kozlova do Velkého Meziříčí, kde košt našel důstojné zázemí a prostor k dalšímu rozvoji. Rovněž se přejmenoval na současný název „Tradiční“. Počet přihlášených vzorků se každoročně zvyšoval – a vyvrcholením byl rekordní rok 2014 s neuvěřitelnými 222 vzorky. Ten byl tehdy rovněž jubilejní, protože se jednalo o desátý ročník. Slivovice, hruškovice, meruňkovice, třešňovice, ale i méně tradiční pálenky ukázaly, jak pestrý a živý je svět domácího pálení.
Dnes už víme, že košt dávno není jen o vítězi. Jde o porovnávání stylů, o debaty nad skleničkou, o zkušenosti předávané z generace na generaci – a také o to, že každá pálenka má svůj příběh.
Hodnocení, komise a spravedlivý verdikt
S rostoucím počtem vzorků se přirozeně vyvíjel i systém hodnocení. Degustační komise se postupně profesionalizovaly, ustálila se pravidla, způsob bodování i důraz na objektivitu.
Hodnocení pálenky není jednoduchá záležitost. Nejde jen o první dojem. Sleduje se čirost, vůně, chuť, harmonie, dochuť i celkový charakter. Každý vzorek je posuzován s respektem k práci, kterou do něj pěstitel a rovněž palírník vložili. Z vítězů jednotlivých kategorií se pak vybírá šampión výstavy – tedy skutečně nejlepší z nejlepších. Je to pálenka, která obstála nejen ve své kategorii, ale dokázala přesvědčit porotu i v celkovém srovnání. Šampión si tak kromě diplomu za první místo odnáší ještě zvláštní diplom šampióna výstavy, který má mezi vystavovateli mimořádnou váhu. Za zmínku stojí i skutečnost, že za celou dobu konání koštu se šampiónem stal pokaždé někdo jiný.
Tento fakt je pro nás možná tou nejlepší vizitkou – ukazuje, že rozhoduje skutečná kvalita daného ročníku a úrody, nikoli jméno na přihlášce nebo minulá ocenění. I to je jasným důkazem, že hodnocení je spravedlivé, poctivé a že se zde nehraje na známosti, domluvy či jiné „zaručené recepty na úspěch“. Pálenka buď obstojí, nebo ne – a rozhoduje pouze její kvalita.
A i když se občas vedou vášnivé debaty, jedno je jisté: verdikty komisí jsou výsledkem poctivé práce a zkušeností. Ostatně, kdo někdy seděl v komisi, ví, že to není jen radost, ale i zodpovědnost.
Alkobülletin – kronika koštu
Nedílnou součástí koštu se stala i tato skromná brožura, pracovně nazývaná Alkobülletin. Během let v něm zazněla celá řada témat – od technologií výroby, přes chemii kvašení, historii alkoholu, až po míchané nápoje či méně známé druhy destilátů.
Alkobülletin nikdy neměl ambici být učebnicí. Spíše malým čtením ke skleničce, které má pobavit, poučit a někdy i lehce provokovat k zamyšlení. A soudě podle toho, že si jej mnozí návštěvníci berou domů, a že je dostupný i na webových stránkách koštu, snad svůj účel plní.
Tento jubilejní ročník je proto především ohlédnutím. Ohlédnutím, které má připomenout, že Alkobülletin není jen doprovodným textem ke koštu, ale malou kronikou doby, chutí a lidí, kteří se kolem pálenek setkávají. Možná i proto si jej někteří schovávají a po letech se k němu znovu vracejí – stejně jako ke vzpomínkám na povedené ročníky. Rovněž je ohlédnutím za cestou, kterou jsme společně ušli – a také malým připomenutím z dobře odvedené práce.
Milníky po pěti letech
1.–5. ročník (2005–2009)
Začátky byly komorní, o to však srdečnější. Košt se rodil z nadšení, improvizace a chuti porovnat domácí pálenky mezi sebou. Počty vzorků byly ještě relativně nízké, ale už tehdy bylo jasné, že kvalita má přednost před kvantitou. Právě v těchto letech se položily základy pravidel hodnocení, atmosféry a přátelského ducha, který košt provází dodnes.
6.–10. ročník (2010–2014)
Toto období znamenalo stabilizaci a růst. Přesun do větších prostor umožnil rozšířit výstavu i počet návštěvníků. Počty vzorků se každoročně zvyšovaly a košt si začal budovat pověst vynikající akce. Jubilejní 10. ročník byl jasným potvrzením, že košt zakořenil.
11.–15. ročník (2015–2019)
Košt dospěl. Hodnocení bylo propracované, komise sehrané a vystavovatelé si už velmi dobře uvědomovali, že uspět není jednoduché. Přibyly nové kategorie, nové chutě a také rekordní počty vzorků. V tomto období se definitivně potvrdilo, že kvalita domácích pálenek rok od roku roste.
Od roku 2016 se součástí hodnocení staly také likéry. Tyto nápoje hodnotí dámská komise, která k nim přistupuje se stejnou pečlivostí jako hlavní porota k destilátům. Nejlepší likér je rovněž oceněn, avšak do soutěže o šampióna výstavy nezasahuje – přece jen jde o jinou disciplínu.
16.–20. ročník (2022–2026) – v roce 2020 a 2021 se košt nekonal (Covid-19)
Poslední pětiletka přinesla další rozšíření soutěže, i když se počet vystavovaných vzorků mírně snížil, a to z důvodu nižší úrody ovoce. Letošní dvacátý ročník je pak symbolickým zastavením a ohlédnutím.
Co se za 20 let nezměnilo
Navzdory všem změnám zůstává mnoho věcí stále stejných. Především platí, že dobrá pálenka se nedá ošidit. Pořád rozhoduje kvalitní ovoce, poctivý kvas a cit při pálení. Žádná zkratka zatím neexistuje.
Nezměnila se ani atmosféra koštu. Přátelská setkání, debaty nad skleničkou, vzájemné porovnávání zkušeností a ochota poradit – to vše je stále přítomné. Košt zůstává místem, kde se soutěží, ale zároveň drží při sobě.
A nezměnila se ani radost z úspěchu. Ať už jde o titul šampióna, diplom za vynikající destilát, nebo jen dobrý pocit, že se pálenka povedla – ten má po dvaceti letech stejnou chuť.
Košt jako setkání lidí
Tradiční košt pálenek by nebyl bez lidí tím, čím je. Bez vystavovatelů, degustátorů, návštěvníků, muzikantů i těch, kteří stojí v pozadí a starají se, aby všechno klapalo.
Košt je místem setkávání. Potkávají se zde staří známí i noví přátelé. Probírají se úrody, počasí, kvas, pálení i život sám. U jedné skleničky se často vyřeší víc než u dlouhých porad.
Jedná se rovněž o kulturní zážitek, protože na veřejné výstavě pálenek a likérů po mnoho let vystupovaly tanečnice orientu a zumby nebo členové bojovného umění Kung-Fu či karatisté. Spolupracovali jsme rovněž mnohokrát s taneční skupinou Kosatky a mažoretkami ze střediska volného času Velkého Meziříčí.
A možná právě v tom je kouzlo koštu – že spojuje. Generace, zkušenosti i chutě.
Závěrem
Možná stojí za drobnou osobní poznámku, že i organizátoři se koštu účastní jako vystavovatelé. Osobně jsem za ta léta nikdy titul šampióna nezískal – a přesto se u mě doma sešlo už 51 diplomů za různá umístění. Kamarádi si mě proto občas dobírají, že si to s komisemi určitě „nějak domlouvám“. Pravda je ovšem prostá: diplomy nejsou jen z našeho Tradičního koštu pálenek, ale rovněž z jiných soutěží – například z Mostkovického kaléšku, z Kunovic, Velké nad Veličkou, Havlovic (Česko-slovenský košt), Mikulčic a dokonce i ze Slovenska.
V posledních letech se navíc kromě 1.–3. místa udělují také diplomy za vynikající kvalitu – vynikající destilát nebo likér. Aby pálenka nebo likér toto ocenění získaly, musí dosáhnout alespoň 16 bodů z možných 20. I to je cesta, jak vyzdvihnout poctivou práci a kvalitu, která si uznání zaslouží, i když třeba těsně nedosáhne na bednu vítězů.
Dvacet let je dlouhá doba. Něco se změnilo, něco zůstalo stejné. Jedno ale platí pořád: dobrá pálenka patří k dobrým lidem
.Děkujeme všem, kteří se během těch dvaceti let na Tradičním koštu pálenek podíleli, podporovali jej a zůstali mu věrní. Bez vás by žádné rekordy, žádné ročníky ani žádné alkobülletiny nevznikly.
Přejeme vám, ať vám vystavené vzorky chutnají, ať vás dnešní den potěší – a ať se ve zdraví setkáme i u dalších ročníků.
Na zdraví a na dalších minimálně dvacet let!